„Nádherná práce. Mám z toho husí kůži. Potvrzuji – Hojení zlomeného srdce byl můj první rituál, který mě oslovil a zavolat v době, kdy mé srdce bylo na tisíc kousků… Co Tamarka dokázala otevřít, zahojit, naladit, pohladit – neuvěřitelné… Když jsem tam jela, v koutečku duše jsem doufala, že snad budu schopná žít dál, i když jsem si to vůbec představit nedokázala… A ano – připravenost rituálu, citlivé a báječné vedení, neuvěřitelná pomoc a hromada lásky udělala své a já jsem najednou mohla jít dál, žít dál, vykročit, radovat se, cítit. Já se zkrátka rozhodla být šťastná.“

Kača Zučaková

„Milá Tamarko, potřebovala jsem trochu víc času na strávení všech emocí, které jsem během našeho víkendového rituálu „Hojení zlomeného srdce“ objevila a konejšila. Minulý týden jsem trávila večery v pelíšku s hojivou hudbou a vonnými olejíčky a pokaždé usínala jako spokojené miminko. Je to už více než 3 roky, co mne a mého tehdy ročního syna opustil jeho otec. Slova, s jimiž odcházel, tedy jeho důvody, proč již se mnou nemůže být, mne tehdy nesmírně zranila na mnoha místech a potřebovala jsem pomoc jak svých kamarádek, tak i psycholožky, abych jim přestala věřit a začala znovu, krok za krokem, stavět svůj nový život. Navenek vše vypadalo, že už je pro mne ten muž minulostí a já si v nové práci a novém bytě spokojeně užívám svobody. Ve skutečnosti mne ale i po těch letech stále provázely sny o něm, o tom, jaké to bylo a mohlo být, zraňovalo mne, když si našel novou přítelkyni, když s ní odjel na dovolenou… Tyto události byly jako sůl do těch starých ran, které ve mně zanechal. Na rituál Hojení zlomeného srdce jsem proto odjížděla s velkým odhodláním a nadějí, že tato bolest pomine. A přesně to se stalo. Jako zázrakem, během pouhého víkendu, jsem ze sebe dokázala jeho zlá slova setřást, v meditacích se vykřičet a vyplakat ze všeho, co bylo ještě bolavé, a nakonec jej v klidu, míru a v lásce nechat jít jeho cestou – a vydat se svobodně a šťastně po té mé, která už není lemovaná vzpomínkami na něj. Právě tento týden trávil na dovolené se svou novou partnerkou. Před týdnem, než odjel, mne to bolelo, trápilo, vybavovaly se mi vzpomínky na naše krásné dovolené, které již nikdy nebudou. Teď je mi to tak nějak úplně jedno, vůbec se ve mně tyto pocity neobjevují, nemám potřebu se myšlenkami na něj zabývat. Před svým odjezdem na rituál jsem doufala, že se mi podaří zahojit mé rány a že mne již nebude bolet se s ním vídat a slyšet, jak a s kým žije. Odjela jsem ale naprosto osvobozená, skutečně svobodná, zcela od něj odpoutaná na všech úrovních těla, mysli i srdce. Díky prožitému rituálu cítím, že se v mém životě skutečně vytvořilo místo pro nového muže – a už se na něj moc těším. Objímám Tě celým svým srdcem,

Markéta